Na konci všech válek

Most přes řeku Kwai, co nepřešel Tenkou červenou linii.. Že japonský zajatecký tábor není apartmá v hotelu Ritz, už asi není třeba zběhlému divákovi vysvětlovat, ale Cunningham, který dostal k dispozici docela kvalitní herecký materiál, dlouhou dobu nedokáže vykreslením duchovního i fyzického soužení vtáhnout diváka do hry. Bible, Platón a citování z Shakespeara probouzejí bez emočního náboje výší míru empatie ztěžka. Nutno však podotknout, že od mimořádně silné scény s ukřižováním („Do it!“) se snímek o naději a víře v nelidských podmínkách alespoň zdařile vyškrábe do výše kolen Davida Leana.. (08.06.2012)

Možná nedoceněný kvalitní válečný film s námětem slavnějšího díla. Dochází zde ke konfrontaci Bushida, japonského způsobu života a křesťanství, ve kterém nalézají zajatci motivaci pro další žití. Postavy zde často mění svůj postoj. No a scéna s "chybějící" lopatou velmi dojemná. Další plus pro tento film je autentické "dobrodružství" všech zajatců, kteří tento tábor opravdu přežili....75% (28.03.2011)

Sice to od prvopočátku nemá být pouze "remake" geniálního Leanova podobenství, ale srovnání se přesto vyvarovat nedokáži. Hlavní "novotou" tu má být obzvláštní důraz na vztahy mezi zajatci samými, ale ani obligátní téma těchto zajateckých stylizací se nezapře:v pravdě britská buldočí povaha s konfliktu s více než nepříznivými podmínkami jako hlavní hodnotu nakonec většinou neuznává "obyčejné" přežití, nýbrž zachování lidské důstojnosti doslova za každou cenu. Oceňuji snahu o historický podklad posilovanou černobílými záběry a dokumentárním koncem. Dokonce i nepodařený syn Kiefer Sutherland zahrál na hranici svých možností, a to je co říci! (22.04.2005)

Snímek Na konci všech válek v sobě obsahuje všechny tradiční ingredience dramatu odehrávajího se v zajateckém táboře jako jsou různé spory věznů s vězniteli i mezi sebou, utrpení, tvrdá dřina, mnohdy až nesmyslný vzdor (ovšem důstojnost zachovávající), povídání o snech po večerech, slezy na buzerplace, krutost věznitelů... Potud by se mohlo zdát, že zapadne v šedi předchůdců, jimiž bylo téma do značné míry vyčerpáno... Jenže... Věznitelé jsou Japonci, kultura s odlišným vnímáním morálky, cti, důstojnosti i povinnosti. Co v očích našich působí jako hrdý vzdor, je v očích japonského věznitele dost možná osobní urážka. A pokud ji nepotrestá, přijde o důstojnost zase on... Ale zase na třetí stranu... Co chvíli jsem měl pocit, že film nám představuje Západní civilizaci jako japonské morálně nadřazenou. To jsem se však spletl. Morálně nadřazenou (a navíc odpovědi dávající) je víra, samozřejmě ta poctivá a autentická. Proč by byl jinak tak kladen důraz na to, že dvě nejpozitivnější, nejhumánnější postavy příběhu vstoupily do kněžského stavu? Zrovna me, to příliš nepotěšilo. Stejně jako všudypřítomný vševysvětlující voiceover. Silné ***. (09.02.2009)

Hned od začátku jsem si říkal, že jde o realističtější Most přes řeku Kwai. Druhá půle je ale pak úplně jiná. Srovnávání kodexu japonských bojovníků bushido s přístupem spojeneckých vojáků ctícíh bibli. Každá část filmu je zajímavá a více než působivá, ale ve výsledku mi ten přechod přišel hrozně absurdní. Navíc mi nepřišlo, že by film nějak zvlášt podrželi herci. Zejména Carlyle, na kterého jsem se těšil, byl buď nevýrazný nebo naopak až přehnaný. Takže ve výsledku průměrný film z prostředí zajateckého tábora, ze kterého si můžete odnést asi hlavně několik lidumilských myšlenek. (23.07.2008)